Syfilis, spalničky i lepra. Západ čelí obrodě nemocí, které se zdály být minulostí.

Klesající proočkovanost dětí, změny v chování a stravovacích návycích – a samozřejmě klimatické změny – přispěly situaci, kdy se nebezpečné nemoci, o nichž se myslelo, že jsou odsunuty do historie, vrátily do zemí, které je dříve prakticky vymýtily, napsal server Politico. K tomu se přidává stále větší odolnost bakterií vůči antibiotikům, což znamená, že jedno z nejvíce převratných léčiv za posledních sto let je ohroženo.

Bohaté země dokázaly za minulá staletí vymýtit mnoho epidemií z minulosti díky intenzivním očkovacím kampaním, chytrému informování veřejnosti a zavádění účinných moderních léků.

V jednadvacátém století se ale karta obrátila. Kvůli pandemii covidu-19 a éře „globálního varu“ se zdravotnické systémy ocitly na chvostu, pokud jde o boj s některými z nejstarších nemocí. Na scénu se tak vrátily spalničky, syfilis, dna, lepra a malárie.

Ohniska spalniček po celé Evropě

Spalničky jsou jednou z nejvíce nakažlivých lidských nemocích a dříve se každé dva až tři roky objevovaly epidemie, které způsobily více než dva miliony úmrtí. To se však změnilo s vakcínou, u jejíhož zrodu stál John Franklin Enders. První látka byla povolena k použití v roce 1963 a následovalo rozsáhlé očkování. Ale protože je tato nemoc skutečně nakažlivá, musí být imunita v komunitách opravdu vysoká, na úrovni 95 procent, aby se nákaza přestala šířit.

Lidé v současné době těchto hodnot nedosahují a výsledkem jsou ohniska napříč celou Evropou. V posledních letech ztratily Velká Británie, Řecko, Česká republika a Albánie status zemí, v nichž byly spalničky vymýceny. Jen za první dva měsíce roku 2023 bylo v evropském regionu zaznamenáno již devět set případů této nemoci, což je více než celkový počet za loňský rok.

Nizozemsko varovalo, že menší imunita v zemi znamená větší pravděpodobnost, že se spalničky znovu objeví. Britský úřad pro zdravotní bezpečnost (UKHSA) v červenci uvedl, že Londýn je připraven na desítky tisíc případů kvůli nižší proočkovanosti, kterou umocnila pandemie.

Syfilis a náhodné sexuální kontakty

Syfilis je pohlavně přenosné bakteriální onemocnění, které lze léčit penicilinem, pokud se zachytí včas. Pokud se tak nestane, postupuje ve fázích, přičemž první je nebolestivá kožní léze, druhá vyrážka s dalšími příznaky, jako je horečka nebo únava, a třetí je latentní stadium, kdy bakterie zůstává v těle, ale nezpůsobuje problémy. Poslední stadium může nastat i několik desítek let po první infekci a může vést k poškození orgánů a smrti.

Odhaduje se, že na konci osmnáctého století měl syfilis do třiceti let každý pátý Londýňan. Nyní UKHSA zaznamenala masivní nárůst, přičemž počet případů v roce 2022, kdy jich bylo 8692, je nejvyšší od roku 1948.

A nejde jen o Británii. Nejnovější každoroční průzkum Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ukazuje, že počet případů v zemích Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru (EHP) má vzestupnou tendenci. Nejvíce případů zaznamenala v roce 2019 Malta a pak Irsko.

Náhodné sexuální kontakty usnadňuje dostupnost různých seznamovacích aplikací, server zmiňuje i vzestup praktik spojujících drogy se sexem. Předpokládá se, že za nárůst mohou také škrty ve službách sexuálního zdraví – například snížení výdajů o jednu miliardu liber v Anglii.

Problém s touto nemocí se projevuje i v České republice. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) lékaři v roce 2021 evidovali 925 pacientů se syfilis a 1833 s kapavkou. O rok dříve to přitom bylo 898, respektive 1667, a například o deset let dříve, tedy v roce 2011, pak šlo o 738 a 709 případů.

Choroba králů a lidí, kteří špatně jedí

Vrací se také takzvaná nemoc králů, ale tentokrát jí netrpí pouze příslušníci královských rodů, kteří se přecpávají červeným masem a alkoholem. Dna je bolestivý typ artritidy, při kterém se ukládají malé krystaly kolem kloubů, často kolem palce na noze. Případy tohoto onemocnění stoupají po celém světě, přičemž USA a Kanada zaznamenaly největší nárůst mezi lety 1990 a 2017.

Rizikové faktory pro vznik dny zahrnují mužské pohlaví, obezitu, zdravotní problémy jako vysoký krevní tlak a cukrovka a konzumaci potravin bohatých na fruktózu. Riziko se také zvyšuje s konzumací alkoholu. S narůstající mírou obezity v evropském regionu se zdá, že onemocnění králů brzy nezmizí.

Konkrétní čísla o počtu nemocných s dnou v České republice nejsou známá, ale podle vyjádření lékařů počet nemocných v posledních dekádách roste.

Lepra není nemoc středověku

Lepra je závažné kožní onemocnění způsobené bakterií, které vede k poškození nervů a ztrátě citlivosti kůže, očí a nosu, a je to něco, co málokdo žijící v západních zemích kdy viděl.

Nová zpráva ale naznačuje, že lepra by mohla být endemická na Floridě. Počet nahlášených případů se za poslední dekádu více než zdvojnásobil ve státech jihovýchodní části USA. Za příčinu bývá považován nezdravý životní styl, ale vědci také poukázali na špatné zacházení s touto nemocí. Historicky se lidé s leprou posílali na vzdálené karanténní ostrovy. Nyní mohou být vyléčeni za měsíc díky vícero lékům. Včasným zachycením se dá zabránit invaliditě.

V Evropě je podle českého Státního zdravotního ústavu výskyt tohoto onemocnění vzácný. Na celém světě bylo v roce 2020 ze 139 zemí diagnostikováno 127 558 nových případů onemocnění leprou, z toho 8629 dětí. Na konci roku 2020 bylo léčeno 129 389 případů. Pandemie covidu-19 přerušila aktivity v rámci programu eliminace lepry, ve srovnání s rokem 2019 byla detekce nových případů nižší o 37 procent.

Malárie jde na sever

Malárie nebyla vždy nemocí, která postihovala pouze tropické oblasti v Africe, Asii a Latinské Americe. Případy byly zaznamenány v bažinatých oblastech Paříže a podél řeky Temže v Londýně, přičemž Sardinie v Itálii zaznamenala v devatenáctém století tři sta úmrtí na 100 tisíc obyvatel. Evropa ale dokázala malárii vymýtit prostřednictvím rozsáhlého poválečného programu postřiků insekticidy, vysoušení bažin a léčby.

Zatímco malárie se sem ještě naplno nevrátila, nárůst jiných onemocnění přenášených komáry, jako je horečka dengue a západonilská horečka, by měl být vnímán jako varovný signál. Na druhé straně Atlantiku vydalo americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v červnu varování ohledně několika lokálních případů malárie.

Pokud jde o osud Evropy, šéf Globálního fondu pro boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii Peter Sands uvedl, že s narůstajícími extrémními povětrnostními událostmi v regionu by se Evropa „mohla snadno dočkat návratu malárie“.

Na území nynější České republiky se malárie do padesátých let minulého století vyskytovala. Šlo hlavně o jižní Moravu. Nemoci se zde říkalo hodonka (dle Hodonína). Těsně po druhé světové válce byla u nás malárie vymýcena, podobně jako ve všech evropských státech (kromě Turecka). Od té doby se u nás malárie nevyskytla, tedy kromě importovaných případů u cestovatelů.